Mezilidské vztahy a důležitost správné komunikace

Přidal:

Podle nejnovějších statistik jsou pro velké procento dnešní populace mezilidské vztahy zdrojem stresu a to jak v pracovním prostředí, tak i v osobním životě. Je to pochopitelné, protože tak, jak se zrychluje tempo ve všech oborech a směrech, současně s tím se zrychlují a zvyšují i požadavky na lidi a na jejich výkony – na jednotlivce i týmy. To má v konečném důsledku vliv na lidskou psychiku a na pocit bezpečí.

Podle Maslowovy pyramidy potřeb se jedná o druhou úroveň potřeb – bezpečí a jistoty, hned za základními fyziologickými životními potřebami jako je voda, vzduch. To vyžaduje, aby se lidé přizpůsobovali tomuto vývoji a aby si dlouhodobě, bez ohledu na dosavadní praxi, zkušenosti a vzdělání, doplňovali nové znalosti a dovednosti. Ne každý je ale schopen a připraven se stávajícímu tempu a trendům přizpůsobit a ti, kdo jsou flexibilní a kreativní, dokáží této situace využít mnohem rychleji a efektivněji. Přestože flexibilita a kreativita jsou nutné a důležité vlastnosti, mezi lidmi z toho vznikají nedorozumění, konflikty, boje o moc a vliv, ale i strach o existenci. Mění se hodnoty a firemní kultury, často dochází ke ztrátě důvěry a následně ke ztrátě sebedůvěry a motivace vedoucí až k demotivaci. Tady je začátek bludného kruhu problémů v mezilidských vztazích jak na pracovišti, tak i v soukromém životě.

V soukromém životě se k tomu přidává už delší dobu přetrvávající a narůstající trend jednoduché a na první pohled téměř bezpečné komunikace přes internet a sociální sítě. Když nás nikdo nevidí, nemusíme mluvit, vystupovat ze svého, pro nás „bezpečného“ prostředí. Pak se ale pohybujeme jen ve vlastní, velmi omezené „zóně bezpečí“ a nemusíme do prostředí nebezpečí neznámého a nejistého. Přicházíme o šanci „otužování se a učení z chyb“. Lidé se stále více uzavírají a mezilidské vztahy tím opět trpí…

Proč vznikají nedorozumění, konflikty a vztahové problémy?

Základem všeho je komunikace!

PROČ:

  1. Nejasně, nejednoznačně komunikujeme – zkreslujeme, přetváříme, vynecháváme informace
  2. Neposloucháme druhé
  3. Vytváříme si domněnky
  4. Ptáme se málo, špatně nebo vůbec
  5. Slovo je mocný nástroj, může ublížit
  6. Konflikty ignorujeme a neřešíme

JAK NA TO:

1. Jasně, jednoznačně komunikujme,

ptejme se a odpovídejme. Jasně, jednoznačně, srozumitelně.
Nevybírejme pouze část toho, co bylo řečeno, ale berme v úvahu všechno, co bylo řečeno. Když nám něco není jasné, říkejme vlastními slovy, jak jsme tomu porozuměli my a ptejme se, jestli to tak opravdu je a bylo míněno. Pokud ne, korigujme přijatou informaci. Nevybírejme si jenom to, co s námi rezonuje nebo co se nám hodí.

2. Naslouchejme pozorně

tomu, co lidé říkají a jak to říkají. Projevujeme upřímný zájem o druhé.
Všichni to známe. Když někdo začne o něčem mluvit a nám to třeba něco našeho nebo známého připomene, naše myšlenky se odpoutají od toho, kdo nám něco říká, ponoříme se do vlastních myšlenek a přestaneme sledovat, co ten druhý říká. Když pak máme navázat nebo reagovat, nevíme jak a z podvědomí vyskočí naše stará známá přesvědčení, vzorce a programy, které nemusí mít vůbec nic společného. Často jsme úplně mimo téma a komunikace nefunguje. Pak si lidé, které neposloucháme, řeknou, že stejně nemá smyslu nám cokoliv říkat a komunikace je na mrtvém bodě. Vztahy jsou narušené, vznikají nepřátelství.

3. Nevytvářejme si domněnky

Jedním z velkých prohřešků a to, co má vliv na vznik konfliktů, je vytváření domněnek.
Máme nějaké své názory a přesvědčení, které jsou pro nás jasné a jednoznačné a myslíme si, že i ostatní to mají stejně“. Že vědí to, co víme my, že myslí tak, jako myslíme my a že to tak samozřejmě musí být. Nepotřebujeme se ani ptát a na základě tohoto nebezpečného vzorce a přesvědčení se pak chováme a konáme. A divíme se, když to tak není.
Nevytvářejme si domněnky, které jsou našimi vlastními názory, a aniž bychom se přesvědčili, že je to i názor protistrany, nepracujme s nimi ani je nepouštějme dál.

4. Ptejme se

a pokládejme otevřené otázky, když se chceme něco opravdu dozvědět.
Ptejme se – kdo, co, kde, kdy, jak, proč. Takhle položené otázky mohou člověka rozpovídat a my se můžeme dozvědět to, co potřebujeme vědět. I když jsou odolní jedinci, kteří i na tyhle otázky mohou reagovat nevím, nechci, neznám. S těmi je ale každá komunikace marná.
Když se chceme dozvědět jednoznačné ANO – NE, pokládáme uzavřené otázky, např. chceš to, víš to, máš všechno, co potřebuješ?
Velkou chybou je otázka: Rozuměl jsi tomu? Málo kdo se přizná, že ne a odpověď ano nám neříká, jak tomu ten člověk opravdu porozuměl a co udělá nebo bude dělat. Tohle je další významný zdroj konfliktů a nedorozumění, které zhoršují mezilidské vztahy.

5. Neubližujeme slovem, ani sobě, ani druhým lidem,

zamýšlejme se nad tím, co a jak říkáme. Slovo je mocný nástroj, a když něco řekneme, už nejde vzít zpátky. To, co pro nás je neškodné, může pro jiného být agresivní, může to připomínat někoho nebo něco nepříjemného a konflikt je na světě. Pro někoho např. slovo musím, má význam vlastního závazku, pro jiného je to třeba arogantní příkaz. Proto, buďme pozorní, vnímejme reakce a neopakujme stejné chyby.

6. Konflikty řešme

Konflikty řešíme vždycky až po odeznění emocí. Jinak bychom mohli udělat chybu, popisovanou v bodě 5. A tím bychom ke zlepšení mezilidských vztahů vůbec nepřispěli, právě naopak.
Konflikty můžeme řešit nebo neřešit. Přistupovat k jejich řešení konstruktivně nebo destruktivně. Jsou nakažlivé a jejich řešení je pro většinu z nás velmi bolestivé. Bohužel často, dříve než konflikt vyvěrá na povrch, my se situacím, které mohou konflikt vyvolat, vyhýbáme a snažíme se konflikt nebo možnost vzniku konfliktu ignorovat a nepřipustit si ho, přestože už je ve vzduchu. Co potlačujeme, to získává na síle. Přesto ale mohou být katalyzátorem, který nás a vztahy posouvá, pokud ke konfliktu přistoupíme konstruktivně.

Které z uvedených 6 příčin konfliktů, které narušují mezilidské vztahy, považujete Vy za nejškodlivější, a jak řešíte podobné situace Vy sami? Co Vám nejlépe funguje?

Eva Kaňáková
Eva Kaňáková je lektorka, facilitátorka, konzultantka a koučka. Osobnímu rozvoji se věnuje systematicky od roku 1994. Její specializací je lektorování měkkých a manažerských dovedností, pro začínající i zkušené manažery. Je jedinou lektorkou v ČR, autorizovanou od paní Dr. Susan Jeffers na téma strachu. Další odborností je vedení porad a facilitace Mastermindingových setkání, která praktikuje od roku 1997. Grada Publishing vydala v roce 2008 její knihu „Jak efektivně vést porady“. V těchto a dalších oblastech osobního rozvoje působí i jako konzultantka pro malé a střední firmy. Při své práci se opírá o dlouholeté zkušenosti z vedení lidí pro vlastní firmu i jako externistka a své vzdělání systematicky a dlouhodobě rozšiřuje z domácích i zahraničních zdrojů. I jako koučka se orientuje na malé a střední firmy a na jednotlivce - na individuální i týmový, na životní i profesní koučink. Více informací na leznete na mém webu CASIOPEA.CZ
0